Pletu ti věneček v klíně
v horách pod modrou oblohou,
již křižují mraky líně,
a kde lidé na nás nemohou.

Pletu ti věneček na prsou
na mechu v zeleném lese,
prsty mé ženou se za krásou,
co pod víčky plaše se třese.

Zastav se srdce
pokud mám jen díky tobě jít
a na vlastní rakev tak klinem přispět
prestaň bít
protože nemohu za tebou dál
a nemohu víc na smrt myslet.

i solve my problems by drinking tea

well i'm nearing my fifth cup
                                       kinda feeling like giving up
        but through burned tongue
    and too bitter earl grey
  i think i could just lay
here for a little bit longer.

Před nedávnem byl nalezen kámen
na tom kameni vepsáno slavné slovo
nebylo to 'svědectví' ani 'kletba'
ale něco mezi tím
něco mezi tím mi vnutilo vzpomínku
na ten dávný čas kdy zrodil se kámen
a s kamenem slovo
a se slovem výpověď
a s výpovědí déšť
jenž by ** smyl
a výpověď tak nechal čistou.

Ne všechno se dá vepsat,
ne, zbytek obrazu je třeba dokreslit myslí ~

Usedla jsem a chtěla jsem
Napsat něco silného a velkého
Ale jak jsem se zaposlouchala
Do bolestné hudby venku
To silné ve mně vyhaslo
A stalo se vším, co dokáže rozplakat -
Ztraceným úsměvem včera
Zábleskem vzpomínky dnes
A tak se vzdávám
A smutnější slova
Jsem jakživ nenapsala
Natož abych se je odhodlala vyslovit.

Nepřeju si nic než
Poslouchat tuhle hudbu
Přestože je hudbou bolesti
Nemůžu si pomoct,
Připomíná mi domov
A tak moc bych chtěla říci
Že to je naposled
Jenže to už jsem si mockrát slíbila
A tak se vzdávám
A smutnější slova
Jsem jakživ neřekla
Natož aby je někdo slyšel.

Všechny cesty vedou do Říma
tak proč mě tak překvapila
ta pohlednice zpozdilá,
s fotkou Kolosea
a s italskou známkou,
k výročí jubilea,
s inkoustovou kaňkou
místo jména, podpisu
P.S. už neodepisuj