"noci" poems
Slová,
ktoré sa ti snažím naznačiť
sú kameňmi mojej duše
ak zostanú skryté.
Ráno keď sa prebúdzam,
počujem klopot tvojich topánok
v zákutiach mojej ospalej mysle.
Za hlbokej noci
ma sprevádzaš, bezcieľne
ruka v ruke brázdime ulice.
Slnko je vysoko.
Rovnako moja zblúdená myšlienka.
Hádaj na čo myslím!
(Si to ty a *** ty.)
Stratený vo vetre,
v prievane mojej mysle.
Prechádzajme sa spolu...
May 15, 2015
May 15, 2015 at 1:24 PM UTC
Chyť se mých křídel
na zrncích písku
slova jsou moře
a já jsem vzduch
Cesta vede tmavozeleným tunelem stromů
a září zatím neškrtlo sirkami hodin
o hřebínky vln.
V eternitu střech a vybledlých korunách domů
jsou kalná podkroví
a u zahalených břehů nahá samota mladých leseb a přehřátých starců
zkalená do němoty modrého dne.
Než plíce jehličnaté noci naposledy vydechnou
do jílovitého ramene
oxidující pískovec fasády léta
a září škrtne o hřebínky v trávě
nad závity stébel a sedmikrásnými stvoly se ponesou otáčky kol
a šelestění kloubů od stolů a slunečníků u silnic.
Děti pak pošlou matky na březové ostrovy hledat věčná napajedla
a hejna dronů rozhodí svoje sítě mezi souhvězdími
aby na sítnici zachytily bronz milenců
a v nekonečně krátkém čase sestrojily triangulaci neopakovatelného
z kterého není návratu.
Sep 12, 2016
Sep 12, 2016 at 8:37 AM UTC
Až se tu noc začne krátit
a živí budou přibývat
necháme doma, co nejde vrátit
a půjdem se v noci milovat.
Dech z ledu a kamenů
s morénou probdělých snů
roztaje v plamenech
uvnitř Tvých rtů.
Dec 21, 2016
Dec 21, 2016 at 11:34 PM UTC
Opice opice vřískaly vztekle:
"KDO SI Z NÁS, KDO SI Z NÁS NA ZADEK SEDNE?"
Vřískaly opice v noci i ve dne,
obtisky zadků jim zůstaly v sedle.
Vřískaly opice v kanclu i autech,
skákaly ze stromů s úsměvem na rtech.
Skákaly ze stromů holých jak skála,
jež po těch stromech teď na místě stála.
Marně si opice lízaly zadky,
co jednou sežraly nejde vzít zpátky.
Mar 8, 2018
Mar 8, 2018 at 11:17 AM UTC
Dala si k srdci kostky ledu
a uvnitř toužila po slunci,
v řečišti slov hledá nápovědu
a lásku miluje v posuncích.
"Chce být vážná jako noc
a svítí jako den.
Do pasti její noci
bude den polapen."
Než vzduch sedne na její křídla
a prach svoji šanci vytuší,
někdo objeví její slepená zřídla
a bude ji učit dívat se živým do duší.
Nov 28, 2016
Nov 28, 2016 at 7:56 PM UTC
On píseň lásce mrtvé zpívá
Tak smutnou až měsíc pláče
A slunce v noci neusíná
Ona jak z ledového kamene oči
Upřené na sklenku vína
On na štěstí víc si nevzpomíná
Bílýma nedosažitelnýma rukama svýma
Pohladí mu tváře zčernalé
Jeho slza už ji nedojímá
A když odchází spočine v její náruči-
Sám ještě do noci světla nezhasíná
Kapka slzy, potok krve, koho vina ?
Jan 4, 2017
Jan 4, 2017 at 6:22 AM UTC
Dnes v noci si povídám
S milou slečnou
S mou Samotou
A někde tam ve tmě
Cítím její přerušovaný dech
Říkám jí:
*'Nikdo se ke mně nehodí
A já k nikomu nepatřím'*
A ona mrká na znak souhlasu
Po chvíli odpovídá:
*'Jo, tak jsem to pro tebe
vždycky chtěla.
Vždyť víš,
Že má víra je ta nejsilnější.'*
Tiše si budem šeptat
Takhle až dlouho do noci
Až dlouho dokud jedna
Po druhé neusneme.
Sep 8, 2016
Sep 8, 2016 at 2:01 PM UTC
Kratičké věty jenž v hlavě buší
Tajně strádám k večeru
Kde snář veků marně tuší
Kam se dnes v noci poberu
**Kratičké věty
A nad nimi kartičce bdět
Jsou spolu jeden
Kratičký svět.**
Sep 2, 2016
Sep 2, 2016 at 2:34 PM UTC