Submit your work, meet writers and drop the ads. Become a member
Thapz Kolatsoeu Oct 2017
Ngiyakuthanda. Ukuba nginepeni nephepha ngabe ngihlezi phansi ngidansisa ipeni ngaphandle komculo ngikubhalela lenkondlo yothando!

Kondlo lena akuyona inkondlo.
Lena into ephuma kimi uqobo.
Ngoba inkondlo ikhuluma ngamaphupho necabango engasoze yafezeka nothando oluhambiselana nemigomo nemibandela.
Manje mina angiluphuphi uthando lwami ngawe ngiyalwazi lukhona. Angicabangi ukuthi ngyakuthanda kodwa ngyazi ngyakuthanda ingakoke ngi
Ngeke ngiqambe amanga kuwe ngithi ngeke ngiphile ngaphandle kwakho, ngingaphile, ukuthi nje impilo ingaphileka kangcono nginawe.
Ngeke ngikuqambele amanga ngithi ayikho enye into engiyicabangayo ngaphandle kwakho ekubeni kukuningi okunye engikucabangayo, ukuthi nje imicabango enawe iyintokozo nenjabulo kimina.
Ngeke ngiqambe amanga ngithi akulaleki ngicabanga wena, ukuthi nje ngilala kangcono ngicabanga wena. Ngeke ngiqamba amanga ngithi, ngendlela engikuthanda ngayo ngingatshela umhlaba wonke ngoba angeke ngikwenze lokho, kodwa umhlaba ozozibonela wona ukuthi ngiyakuthanda.
Ngalokho futhi ngizishaya isifuba. Empelini mina engizama ukukusho ukuthi ngyakuthanda.
Uyihlolo nonyoko bazala ingelosi sekusele nje ungivezele lezimpiko ozifihlile.
Sthandwa sami ngiyakuthanda, angizenzisi, kodwa kusuka ngaphakathi kimi.
Ngaso sonke isikhathi wakhumbula la mazwi ami, ngiyakuthanda.
Love expressed in isizulu.
Najwa Kareem Aug 2017
Ramadan 2017 in Sarajevo, Bosnia                      

The first day and the second

What a blessing!!!

Brothers and Sisters in the Old Town speaking the words Salamu Alaikum

Sisters wearing veils with colors like in the bright rainbow appearing before me and my two new friends from Bosnia in a sky above a bussling bazaar, there a smaller group of humans watching and a larger group of tourists capturing a rare moment in Sarajevo on photo

Many brothers wearing kufis and many brothers with trendy hair styles paired with Western outfits gathering in the courtyard of Gazi Husrev-Bey Mosque, the largest in Bosnia and sixteen centuries old. Tourists from Africa, America, Europe, and other landscapes and many locals exchanging words and gestures in a month better than a thousand

Families spending time together at the Grand Mosque and at smaller mosques and in other places surrounded by picturesque hills and green plush trees

A father, a mother, their toddler son...he practicing walking on a masjid's cobblestone, and their young daughter...she smiling at her father as he walks by. Each family member physically at a distance from each other. Each family member at a cell's distance in communion with each other.

In the mid afternoon on a Ramadan's day, a sister from Munich and I having met for the first time at Bey Mosque ride together in a taxi up a steep hill to see a guest house she knows

A smell of lingering cigarette smoke permeating the air within the house so thick beckons me to leave politely and quickly. Unaware of the smell's degree, the owner learns of its' offensiveness as I disclose my sensitivity to & the dislike of the smell of cigarette smoke, both acutely heightened while fasting

Careful steps back down the steep hill to the city center, me avoiding stumbling on a large rock or being runover by a speeding automobile, interestingly instead I stumble upon a beautiful grave yard of uniquely shaped white gravestones and a charming mosque with a high minaret

At the bottom of the hill sits a crafts and artistry shop, one of many in Sarajevo's Old Town. Upon entering and a brief conversation with the owner, a piece of generosity is handed to me, a square shape piece of wood with Ayat tul Kursi in hand calligraphy

During the late afternoon hours, a time for reading Quran by many at mosques in the city. Sisters and brothers sitting on carpeted floors, some with backs supported by mosque walls, some with bodies sitting in chairs, fasters occupied with the most perfected Divine Scripture

A brief leisurely stroll with my two new friends Dzenita and her sister Amina through part of the Bazaar, they sharing opinions of their favorite restaurants, best eating experiences, and other things

In the early evening, a time to buy food to prepare for the Iftar meal. Showing me how it's done in Sarajevo, Dzenita and Amina invite me to join them on an excursion up a hill to buy Somun, a Bosnian flatbread topped with black seeds from the city's famous bread maker. Standing in a line longer than Georgetown Cupcake, Dzenita surprises me with a gift of Somun for myself

Two dates, one cube of Bosnian delight, and one cup of water to break our fast with at the Bey Mosque. A canon bomb sounds off to announce the time for Magrib prayer and Iftar, customary in Sarajevo during Ramadan

Startled and alerted by the bomb's depth and volume, I stand up to join the congregation for communion with God, The God Most Gracious, Most High

Out of nowhere I'm invited to Iftar at a shop nearby the Grand Mosque, about 8 of us guests being served by the warm owner, she offering a meal for Iftar at her shop every night during Ramadan, a big-hearted tradition of hers

Cevapi, Cevapi, Cevapi...I'll say it once more, Cevapi -- sold in Bosnian restaurants, cafes, bazaars, and made in many homes, eaten happily by many fasters at Iftar. Served with freshly chopped onions, some served with a soft white cheese, some with a red peppery sauce, many served with Somun, all ways tried by me and tasting as scrumptious as my first experience with Cevapi in Germany, then falling in love with it

Cold winds at night from the surrounding mountains, a refreshing air yet taking my breath and power away from the chill of it, completely disappearing with my start of Isha prayer with other Muslims and the declaration "Allah hu Akbar"

9 Muftis with impeccable Tajweed each taking turns to recite the words of our Grand Lord before sunrise, me weeping from God's messages, the reality of His greatness, my servitude to Him, and a recognition of sounds similar to that of my Mumin Father's, those familiar to me since birth

Three dear sisters, university students from Turkey and I journey together on foot after Fajr from the Old Mosque to a street train, along the way stopping by a community center, our destination - their home an hour or so away to rest, the four of us coming to know each other and each others' thoughts with every step. Contempleting my desire to spend more time in the city over sleep, the three sisters showing great generosity and I embrace and exchange Salams at a stop near the main station, the three walking with me to an open place before continuing on

In the land of a marriage between the East and the West and where newspaper is used to clean a cafe window, on the list of to-dos -- shopping for gifts for family and for souvenirs, window shopping done along the way, asking myself Shall I buy a Dzezva, a hand-made Bosnian coffee set, or a vintage wood Sarajevo box, or a woven wallet, or Bosnian sweets.

In a bazaar walkway, Maher Zain's song "Ramadan" playing loudly. At another moment, lyrics about a month of devotion and sacrifice from Sami Yusuf echoeing. Shop owners in Old Town with dispositions of calm and quiet grace greeting me and others cordially and respectfully. Shopping a few hours more until near sunset for post cards with a real version of the Grand Mosque, finding only less than satisfactory versions. Time running out for shopping, another reason now to return to Bosnia, God-Willing

Magrib prayer a second night at the Gazi Husrev-Bey Mosque. Observing the crowd, a striking occurrence taking place, a teenage boy walking a small length behind a man on to the mosque carpet. There the boy approaches an older man giving him a respectful hand shake. After prayer, a native of Sarajevo shares with me in wholesome conversation, "You are known in the town not by what you have. You are known by how well you behave."

Another invitation, this time for a cup of a tea at a cafe. Overflowing with people mostly young adults, men and women sitting at tightly packed small tables inside and a few outside, conversations merging into each other with a loud volume flowing throughout, Shisha being smoked by some, cigarettes by some, smoke in the air and the temperature inside melting away heavy make-up on sisters' faces. "This is Ramadan in Sarajevo." Madia says. "One aspect of it." says I. Not having a good feeling right away when walking in and not wanting to stay, the two of us leave quickly.

My two new friends Dzenita and Amina aka angels of hospitality and kindness reciprocating my gift to them of Milka chocolate give me a gift before departing the next day. "Tespih!!" A burnt red and yellow colored set with sparkingly gold thinly cut wrapping paper looking stripes purchased at the Gazi Husrev-Bey Mosque gift shop. Not knowing then I collect Tesbih, their gift is now my most favorite of my Tesbih collection

Husbands and wives, men and women both young and old, well-groomed and well-dressed, some holding hands as they stroll through narrow pathways in the Old Town on a Ramadan's night. Families talking and eating at restaurants, friends in groups sharing laughs, so much to see, so much to experience. At a cafe where baked goods, ice cream, and other sweets are sold, a lady sitting with a group of others initiates speaking to me, stopping me in my tracks. Bidding me farewell, she extends me a gracious compliment

Ramadan 2017 in Sarajevo, Bosnia to Remember

The first day and the second

What a blessing!!!

by Najwa Kareem
Adasyev  Aug 2018
Sdělení
Adasyev Aug 2018
Z iniciativy české státní správy byly na stránky hellopoetry uměle přidány reklamy. Ty se nejprve začaly zobrazovat na stránkách mých textů s cílem je zakrýt a odradit moje čtenáře. Návštěvnost textů byla také bloknuta. Poté, co jsem do profilu přidal info o tom, že se zobrazují jen před mými texty, se začaly zobrazovat už všude. Státní správa se rozhodla kvůli mně ničit i texty druhých. Pro srovnání se můžete na hellopoetry připojit ze zahraničí, zda se zobrazí nějaké reklamy. Cílem je mě donutit k tomu, abych smazal tento účet a svou tvorbu, jako pomsta za mou (možná přehnaně) satirickou tvorbu proti pražské státní správě nebo poslancům. Pokud jsem někoho urazil, tak se mu omlouvám, ale útočné texty pokládám za užitečné a dobré, jak uvádím dál. Nikdo si na ně přímo nestěžoval a pokud ano, tak by bylo nejlepší, kdyby to řekl přímo autorovi, tedy mně. Moje adresa: Mezi Domky 255, 251 68 Kamenice. Cenzuru pomocí reklamy bez dalšího vysvětlení považuju za zbabělou.

V reakci na cenzuru a reklamy jsem smazal několik textů, které zasahovaly do osobnostních práv lidí, kteří se jich žádným způsobem po mně nedomáhali anebo neměli odvahu to udělat. Likvidaci nebo poškození zla považuju za dobrou věc. Agresi proti úřední nebo institucionální (firemní) nadřazenosti, která někoho druhého považuje za nekompetentního a ne sobě rovného považuju za dobro, které přináší změnu v myšlení. Rozhodne lepší a lepší ovlivní víc lidí. Můj text v angličtině ("A message from me") platí dál, po smazaní špiclovského účtu (můžou si založit nový) smažu i ten.

Zpráva zaslaná uživateli hellopoetry.com/retardnnn:
Predchozi upravou jsem tady skoncil. Navzdy. Muzete pracovat az do dalsiho ministra vnitra nebo reditele BIS nebo deseti dalsich, az do konce veku.

Ještě chci dodat, že "likvidací" myslím hlavně literární zesměšnění, které mělo v této zemi vždycky tradici. Původní inspirací napsat krátkou prózu "Bezdomovci z kolonie Bubenské nábřeží založili kurýrní společnost" bylo dokázat si, že dokážu napsat něco satirického, tak jak to udělal třeba Jaroslav Hašek. Moje texty vadí právě proto, že jsou dobře napsané a jsou úspěšné. Kdyby dobré nebyly, nikdo by se jimi nezabýval a nemusel je cenzurovat. Pokud mě chcete posuzovat, věřte při čtení hlavně sami sobě, ne informacím někoho druhého, a už vůbec ne státem placeným trollům na sociálních sítích. Žijeme v době druhé normalizace. Pokud nemáte odvahu a vlastní názor, tak v ní žijte dál. Uznávám, že v textu "Orangutani z pavilonu Indonéská džungle založili Poslaneckou sněmovnu ČR" jsem to přehnal a bezdůvodně pourážel hodně lidí. I těch slabších a citlivějších, kteří se nemůžou bránit. Hlavním podnětem k jeho napsání byly ale agresivní reklamy (bannery) ODS, které se mi neustále zobrazovaly na mých vlastních stránkách adasyev.deviantart.com a ve kterých se autoři snažili rýmovat, stejně jako já.

Zkusím vysvětlit některé rýmy:
"Vlez na úřad a všechno sněz, Praha volí ODS".
Narážka na člena ODS JUDr. Luboše Záveského, vedoucího inspektora OIP Praha. Jeho činnost spočívá v tom, že u práce, kde nedostanete ani minimální hodinovou mzdu, dal takovým podnikatelům ještě lepší smlouvy než před kontrolou. Z pokuty, kterou inspektoři vyinkasují od podnikatele za nelegální práci, si sami sjednali odměny (vedle státního platu). Touto námezdnickou prací jsem si prošel.

"Kdo nedává na žrádlo, sponzoruje divadlo."
Narážka na pražskou podnikatelku Ing. Hanu Černochovou, majitelku superúspěšného švarcsystémového podvodu s názvem eKuryr, s.r.o. Paní majitelka se svým manželem byla nebo je mecenáškou Národního divadla v Praze. Na to, že podnikání této firmy je v podstatě sofistikovaný podvod, jsem přišel já, ne státní úředníci, a to ve stížnosti dostupné na tinyurl.com/svarcsystem. Po odečtení nákladů na provoz si kurýr s osobním autem v podstatě nic nevydělá a díky tomuto podvodu firma docilovala nejnižších cen na trhu.

Rovněž třeba parodie "Prague Connection" byla inspirována jiným autorem, který zase parodoval některé verše z mojí tvorby. Nic není bez příčiny... Ani já.

A tak dál
a tak dál
nic jsem tady nenapsal
jen tak

pro nic za nic.

Svoje básně přesunu na nové místo, protože je o ně zájem. Nemůžu už tady zveřejňovat žádné další nové příspěvky. Když to udělám, jsou na veřejném profilu smazány (pro ČR). Takže tento text je jediným způsobem komunikace se čtenáři. Upozorňujte na cenzuru a sdílejte moji tvorbu. Díky, L.

POZNÁMKA: Počet zhlédnutí tohoto textu, tak jak je dole, je ZFALŠOVÁN, s cílem vytvořit dojem, že ** už vlastně nikdo nečte. Aktuální zamrzlá hodnota je 34 (5. 8. 2018). Vyzkoušejte sdílení tohoto textu a uvidíte, zda číslo stoupá nebo ne. Číslům u ostatních básní se teď už také nedá věřit.

AKTUALIZACE: Hodnota zfalšována (snížena) na 45, opět bloknuta. Jako nové číslo se může objevit cokoliv a bude opět bloknuté.

AKTUALIZACE: Místo reklam se může zobrazit rádobyvěrohodný inzerát na sponzorování tohoto serveru. Server Hellopoetry je ale dobrovolně financován členy komunity bez zobrazování jakýchkoliv poutačů nebo reklam. Díky tomu je zachována grafická čistota textů básní. Srovnejte při připojení ze zahraničí.

AKTUALIZACE 22. 4. 2021: Co se tady na Hello Poetry vlastně stalo, doteď nevím. Moje nové příspěvky se nezobrazí na mojí profilové stránce. Při aktualizaci anglického textu A Message From Me byl po přihlášení k mému účtu na zadávací stránce vložen škodlivý HTML kód, který periodicky útočil na operační paměť a shazoval prohlížeč. Došlo k prohození napsaných odstavců v mém textu A Message From Me, kdy verze, která se zobrazovala veřejnosti po odhlášení z účtu, se lišila od originální uložené verze se správným pořadím odstavců. Tento samotný český text byl zpočátku (srpen 2018) zcela překryt nesmyslným obřím černobílým bannerem s nápisem Sudoku, který se prodlužoval na výšku této stránky jak rostla návštěvnost mojí výzvy. Samotné počty zhlédnutí/přečtení tohoto a jiných mých textů jsou skutečně zamrzlé, tj. nerostou pro různé unikátní IP adresy i identity (testoval jsem s prohlížečem Tor). Soudě podle publikovaných textů ostatních uživatelů z Hello Poetry, jejich zkušenosti s tímto webem jsou rovněž podivné, např. někdo uvedl, že nemůže psát vůbec komentáře (to by vysvětlovalo, proč můj text A Message From Me se současnou návštěvností téměř 22 tisíc přečtení nemá ani jeden komentář; to je to, co vidím po přihlášení ke svému účtu). Při mé snaze logicky vytěsnit překrývající reklamy, kdy jsem se domníval, že jsou dílem inteligentního útočníka, jsem paralelně napsal anglický text A Message From Me a toto české Sdělení. K odkazům pro veřejnost jsem použil krátké odkazy služby tinyurl.com. Při jejím opětovném využívání během zdejšího zápasu s reklamou se mně najednou reklamním bannerem zcela překrylo i zadávací políčko pro adresu na stránce tinyurl.com, tak, že služba bez blokovače reklam nešla vůbec použít. Celá věc na mě působila tak, že si ze mě dělá nebo dělají srandu nějací počítačoví šachisté s plošným přístupem k serverům a alespoň částečnou možností modifikace přenášených dat. K účtu hellopoetry.com/retardnnn se pojí rovněž fiktivní jméno "Sarai Hladká" a další podivný účet instagram.com/adamlanza92 (podle jména a roku narození amerického masového vraha). Tento instagramový účet měl před pár lety v popisku text právě jen "Sarai Hladká", tedy stejná "sara" aneb retardnnn, který mě měl mezi sledovanými zde na Hello Poetry v červenci 2018 (a který nebo která má účet taky na deviantart.com/retardnnn). Pokud náhodou víte nebo tušíte, čí je to účet, anebo máte nějaké nápady a připomínky k výše uvedenému, uvítám vaše e-maily na adrese lukas.vejsada@tiscali.cz. Kontaktujte mě také prosím, i pokud narazíte na nějaký "můj" profil na Facebooku. Děkuju, L.

AKTUALIZACE 25. 5. 2021: Profil instagram.com/adamlanza92 byl zrušen.

AKTUALIZACE 14. 6. 2021: Dostal jsem e-mailem reakci k původu účtu hellopoetry.com/retardnnn a dalších. Má jít o účet pubertálního dítěte, pisatel mě ujistil, že rozhodně nejde o účet založený MV ČR nebo BIS.

AKTUALIZACE 6. 10. 2023: Moje zkušenosti (nejenom) s tímto webem jsou nově shrnuty na adrese adasyev.tiiny.site

Krátký odkaz na tuto stránku: https://tinyurl.com/nechcemecenzuru
Ngizwe kuvuka usinga kwathi angibhale
ngesizulu
Bathi ayibe isazekeka uma isinkulu...
Ngicinge amagama alula okuloba lendaba, le
ndoda yathi izongilobola, angazangake ukuthi
kanti nangomlomo sekuyalotsholwa...
Aybo phela mina le ndoda yangthembisa!
Igama uNomathemba odabuka eMzumbe..
Hhay limnandi iTheku ..ungezwa ngabantu
bethi.. phela mina lana ngidla ama fish and
chips ..anginichomeli phela mina
bengizijwayelele umdumbulu namadumbe..
ekhaya eMzumbe..
Aybo phela mina lendoda yangthembisa..
Sengazitholela uThemba.. Loluthando lunginika
ithemba! UNtuli wam' ! Ugodide ! Ofake izinyo
legolide.. Ngyamthanda uMphemba wam' !
Phela yena ulithemba lam' !
Ngimenze uNkulunkulu, ngamnika lonke uqobo
lwam'
Wangenza ibhange lakhe, wangnika yonke imali
yakhe..
Uthe angeke angiphule inhliziyo, akasoze adlala
ngemizwa yam'
Ngamtshena ukuthi angisiwo ulayini wokuhola
iqolo angeke ngimmoshele isikhathi sakhe..
Ihhe angikazikhohlwa izethembiso zakhe..
Ethi uzongenza umkakhe.. :/
Aybo phela mina lendoda yangthembisa!
Amagama angbiza ngawo amnandi, ethi
ngimuhle ngathi ngigeza ngedanoni
Ekhuluma ngama bhanoyi, ama private jet,
phela lana sasi planner umshado wethu and my
wedding dress..
Ngazigcina ngifunda eNyuvesi yaka Zulu..
Angsayaz ngisho I timetable yama class..
Phela mina shangane lakaMakwakwa sengzobe
umfazi womzulu..
...Ngaphuma ekhaya ngiyofuna ulwazi
olunzulu.. Zulu khuzani niyabuka elikaMthaniya
elihle lifa phambi kwenu ..bheka njalo ekhaya
banamathemba ngam'..
Ngakhetha ukwanelisa uThemba ngakhohlwa
ngezidingo zam'.. Ngazikhohlwa izifiso zabazali
bam'..
ERes ngahlala inyanga eyodwa ..phela mina
senghlala ehotela... Lol angisiye umculi kodwa
ungangbiza nge 'Hotel queen' ..
....................... -- ........... -
- ..........................................
Langa limbe ngavuka ngaphuthaza
..ngaphuthaza embhedeni.. UThemba
akekho..ngivuke ngiye e
bathroom..akekho..ngimshayele ucingo..his
number doesn't exist.. Ngimelwe
yingqondo..ngicinge khabetheni lezingubo
izimpahla zakhe azikho :| .. Ngimemezise
okohlanya 'Themba ! Themba ! ' Pho ke
izindonga ezine zingigqolozele, zingabuye
zenzenjani?
Ithemba lam' lingishiyile ngizokwezenjani?
Aybo phela mina lendoda yangthembisa!
Iphelile I semester yokqala, kwamele
ngiphindele ekhaya.. Ngizwile ngomngan' ethi
aphumile ama result.. Awami
ngizowathathaph' ..
ND>>eMzumbe
-- -- -_- 'Nomathemba'ukube bayaz
ngemikhuba yam' ngabe abangijabuleli kanjena
.. Uphasile koda, yebo mama ngamalengiso..
:/ ..
Aybo phela mina le ndoda yangthembisa!
Ay ingibelesele le flue,
Umkhuhlane onje angiwazi..
Sengkhwehlela negazi..
....Ngyonda..kodwa isisu sami si.. Hhay
ngisuthi.. Ya ngisuthi.. Cha bakwethu ngisuthi..
Yekani isisu sam' ngisuthi.. Yebo ma ngondiswa
izifundo ngifunda kanzima.. Cha asisikhulu isisu
sam' ng gqoke I jacket enkulu..
..Ziyahamba izinsuku ngagula kakhulu ..
Dokotela, umkhuhlane wam' awupheli ..
Ukhulelwe.. 5 weeks ..aybo! Mina angeke..
'Angikaqedi, unegciwane.. Ingabe uyamazi
umuntu okuwuye oku ..Themba!! Ubani?
Nomathemba, Nomathemba vuka!
Saphuma isisu.. Ngafa mina.. Lashabalala
ikusasa lam' .. Aphela amathemba abazali bam'
ababenawo ngam' .. Kwaphela ngam' Themba
waze wadlala ngam' ..
Izethembiso zakho ..
Owangithembisa zona
Mphemba wam' wangthembisa..
Cody Veal  May 2010
sami
Cody Veal May 2010
i sat there mystified,
my eyes lost in hers.

i searched fruitlessly for something witty to say,
trying to coax out a smile, a laugh.

as her quiet discontentment radiated outward,
i yearned to pick the right words,
some way to calm the storm brewing.

my thoughts flickered to earlier that day:
her eyes, deep, sparkling jewels.

her hair framing every stunning feature of her face.

her laugh, a luxurious liqueur,
and i longed to drink and drink and drink.

all i wished to do, was to bring her to that place again,
to bring her joy; to make her happy.
(c) Cody Veal 2010
nothing-for-something-poetry.blogspot.com
Emma  Jan 2014
Sami
Emma Jan 2014
In her bedroom she sits
Red knit cap upon her head
Windows serve no satisfaction
To her wish to play outside

Sickness envelops her bones
Her venom she can't see past
Seeking scabbed knees and mud on her shoes
Yet she sees tubes

Tufts of hair misplaced
Blonde curls to the ground
Holding on to hope
With a white flag in her other hand
This was written a little while ago about my best childhood friend who had cancer when we were seven. Thankfully, she survived and has been in remission for quite some time. Her journey through the chemotherapy still inspires me today and she means the world to me.

— The End —