Submit your work, meet writers and drop the ads. Become a member
Dana Skorvankova Sep 2016
Dnes v noci si povídám
S milou slečnou
S mou Samotou
A někde tam ve tmě
Cítím její přerušovaný dech

Říkám jí:
'Nikdo se ke mně nehodí
A já k nikomu nepatřím'

A ona mrká na znak souhlasu
Po chvíli odpovídá:
'Jo, tak jsem to pro tebe
vždycky chtěla.
Vždyť víš,
Že má víra je ta nejsilnější.'

Tiše si budem šeptat
Takhle až dlouho do noci
Až dlouho dokud jedna
Po druhé neusneme.
A kdo se probudí dříve?
Dana Skorvankova Sep 2016
Kratičké věty jenž v hlavě buší
Tajně strádám k večeru
Kde snář veků marně tuší
Kam se dnes v noci poberu

**Kratičké věty
A nad nimi kartičce bdět
Jsou spolu jeden
Kratičký svět.
Dana Skorvankova Aug 2016
Pouze kdybychom všichni přišli na pozvání
A nenechali se litovat
Pouze tehdy bychom směli dál vyprávět
A dál psát na vlnách

Jenže my, my zoufalí pěvci nářků
Hrajem si na oběti
A myslíme, že takhle snad klidu dojdeme -
*Zkratkou ke smrti
Dana Skorvankova Aug 2016
Musí to přeci jít
Musí to jít
Žít bez citů

Vždyť svět o sobě
Neví, že je má
Tak, jako neví,
Že vnímám

Musí to přeci jít
Musí to jít
Dívat se bez slz

Vždyť dokud v naší zemi
Nebylo lidí,
Nikdo nebyl s to
Slzu utratit nad ní
A je ticho,
tak, jako bylo
tak, jako bude
TinyATuin Aug 2016
Pletu ti věneček v klíně
v horách pod modrou oblohou,
již křižují mraky líně,
a kde lidé na nás nemohou.

Pletu ti věneček na prsou
na mechu v zeleném lese,
prsty mé ženou se za krásou,
co pod víčky plaše se třese.
Dana Skorvankova Aug 2016
Zastav se srdce
pokud mám jen díky tobě jít
a na vlastní rakev tak klinem přispět
prestaň bít
protože nemohu za tebou dál
a nemohu víc na smrt myslet.
Rovně za tebou a pak zas pozpátku.
Dana Skorvankova Aug 2016
Před nedávnem byl nalezen kámen
na tom kameni vepsáno slavné slovo
nebylo to 'svědectví' ani 'kletba'
ale něco mezi tím
něco mezi tím mi vnutilo vzpomínku
na ten dávný čas kdy zrodil se kámen
a s kamenem slovo
a se slovem výpověď
a s výpovědí déšť
jenž by ** smyl
a výpověď tak nechal čistou.

Ne všechno se dá vepsat,
ne, zbytek obrazu je třeba dokreslit myslí ~
Dana Skorvankova Aug 2016
Vesmír sedmi dnů v týdnu byl už daleko
Daleko v nedohlednu

Dalekohled večerů do jiter
Zůstal stát nepozorovaně u postele

Jejíž plán v středě vesmíru sedmi dnů
Způsobil ono těžké uzavření srdce

---------------------------------------------------------
­*Daleko v nedohlednu
Vesmír sedmi dnů v týdnu byl už daleko

Zůstal stát nepozorovaně u postele
Dalekohled večerů do jiter

Způsobil ono těžké uzavření srdce
Přes jeho plán v středě vesmíru sedmi dnů
- Jako noření a vynáření z vody
Dana Skorvankova Aug 2016
Padněme k zemi před tím velkým světem
Protože nikdo z nás ať řekne cokoliv
Nebude silnější

My všichni tady jsme mrtví
I ty jsi mrtev
Pohřben ve vlastních verších
Které tě přerůstají
A smrtí se pak navrátíme životu -

Padněme k zemi před tím velkým světem
Protože nikdo z nás ať se stane čímkoliv
Nebude větší
Dana Skorvankova Aug 2016
Tyhle básně se tak staly po čase vskutku božstvím -
Patřily do mimolidského světa, ale do lidského světa zasahovaly,
Zauzlovaly jeho příběhy, intrikovaly a prozrazovaly utajované.
Next page