Chyť se mých křídel
na zrncích písku
slova jsou moře
a já jsem vzduch

Cesta vede tmavozeleným tunelem stromů
a září zatím neškrtlo sirkami hodin
o hřebínky vln.

V eternitu střech a vybledlých korunách domů
jsou kalná podkroví
a u zahalených břehů nahá samota mladých leseb a přehřátých starců
zkalená do němoty modrého dne.

Než plíce jehličnaté noci naposledy vydechnou
do jílovitého ramene
oxidující pískovec fasády léta
a září škrtne o hřebínky v trávě
nad závity stébel a sedmikrásnými stvoly se ponesou otáčky kol
a šelestění kloubů od stolů a slunečníků u silnic.

Děti pak pošlou matky na březové ostrovy hledat věčná napajedla
a hejna dronů rozhodí svoje sítě mezi souhvězdími
aby na sítnici zachytily bronz milenců
a v nekonečně krátkém čase sestrojily triangulaci neopakovatelného
z kterého není návratu.

Lenka měla malou kapli
na dlažbě svojí ulice
Nad vlnitým baldachýnem
nebe praží do srdce

Lenka měla svoje srdce
a chodník svojí ulice
Litr krve za třicet korun
mění slzy ve vodu

Pod oltářem hmyzích stehen
víno těla, žihadel
Lenka měla malou kapli

a oči místo zrcadel

Připadali si jako ptáci

            když chtěli vzlétnout

ze stáda tučňáků.

Bylas mi vzácná
                
    jako paragon z vietnamské večerky.

Tučné barvy
                           štíhlých listů

luxusní samota se dala do křiku.

Jeřáby

               tajná krev
                         u hlavní tepny

průhledy do srdcí v chatovém průsmyku.

V září 2010 byl otevřen pražský okruh D0 za účelem zlepšení dopravní obslužnosti v oblasti Jesenice a Horních Jirčan.

Stínové divadlo, plátno bez mraků
Polibky paprsků chutnají mdle
Žně slunce, výstřižek kadeří prachu
Scéna se spalovnou na čelním skle

Tváře a vteřiny končí pod koly
Nad pěstí siluet vztyčené gesto
V stříbrném příboji plovoucí vory
Za hradbou doutná hořící město

Sto věží padá na žíhané domy
Sto věží nad kvádry, ze kterých zebe
Pás oken zazdil tašky střech do tmy
Pár trysek kreslí žíhané nebe