I když nemám co bych ti řekla
A sice rána ještě pobolívají,
Přesto ti posílám
Odpověď zpět
Že teď zrovna
Dobíjíš můj svět

A i když není co by mělo
Jenomže tak to asi u nás bývá,
Že to málo pro tebe nestačilo
Skrývá v sobě
Taky další odpověď
Prý teď zrovna
Dobíjím tvůj svět

Tučné barvy
                           štíhlých listů

luxusní samota se dala do křiku.

Jeřáby

               tajná krev
                         u hlavní tepny

průhledy do srdcí v chatovém průsmyku.

V září 2010 byl otevřen pražský okruh D0 za účelem zlepšení dopravní obslužnosti v oblasti Jesenice a Horních Jirčan.

Bylas mi vzácná
                
    jako paragon z vietnamské večerky.

Usedla jsem a chtěla jsem
Napsat něco silného a velkého
Ale jak jsem se zaposlouchala
Do bolestné hudby venku
To silné ve mně vyhaslo
A stalo se vším, co dokáže rozplakat -
Ztraceným úsměvem včera
Zábleskem vzpomínky dnes
A tak se vzdávám
A smutnější slova
Jsem jakživ nenapsala
Natož abych se je odhodlala vyslovit.

Nepřeju si nic než
Poslouchat tuhle hudbu
Přestože je hudbou bolesti
Nemůžu si pomoct,
Připomíná mi domov
A tak moc bych chtěla říci
Že to je naposled
Jenže to už jsem si mockrát slíbila
A tak se vzdávám
A smutnější slova
Jsem jakživ neřekla
Natož aby je někdo slyšel.

Stínové divadlo, plátno bez mraků
Polibky paprsků chutnají mdle
Žně slunce, výstřižek kadeří prachu
Scéna se spalovnou na čelním skle

Tváře a vteřiny končí pod koly
Nad pěstí siluet vztyčené gesto
V stříbrném příboji plovoucí vory
Za hradbou doutná hořící město

Sto věží padá na žíhané domy
Sto věží nad kvádry, ze kterých zebe
Pás oken zazdil tašky střech do tmy
Pár trysek kreslí žíhané nebe

Všechny cesty vedou do Říma
tak proč mě tak překvapila
ta pohlednice zpozdilá,
s fotkou Kolosea
a s italskou známkou,
k výročí jubilea,
s inkoustovou kaňkou
místo jména, podpisu
P.S. už neodepisuj