Submit your work, meet writers and drop the ads. Become a member
Adasyev Jun 2017
Jedno slunce vládne všem,
feťákům i snům šelem.

Jedno slunce vládne nám
a shoří v něm každý trám.

Jedno slunce vládne výš,
uhoří v něm kočka, myš

Vypaří se zuby s hubou,
pokud v našich nějaké zbudou

Vypaří se moře, tváře
a panenky od oltáře

Odpaří se tíha, směr
a životy na úvěr

Vypaří se ženy, svišti
a jejich děti na parkovišti

Nic nezbude po školách
a světlo bude šířit strach.

Jedno slunce vládne teď
a roste po něm každá sněť.

Jedno slunce pravdu zná
a nikdo jiná nepozná.

Jedno slunce má svou noc.
Kdo mu přijde na pomoc?
Adasyev Jan 2018
***
Hřejivé paprsky zimního slunce
házely do sněhu stříbrné mince.

U sněhu se třpytí zelená tráva,
je jako pobřeží,
jak nějaká mapa.

Prorůstá tím sluncem úplně tiše.
Tak v lednu může růst zelená tráva.
16. 1. 2018
Adasyev Jul 2016
Stínové divadlo, plátno bez mraků
Polibky paprsků chutnají mdle
Žně slunce, výstřižek kadeří prachu
Scéna se spalovnou na čelním skle

Tváře a vteřiny končí pod koly
Nad pěstí siluet vztyčené gesto
V stříbrném příboji plovoucí vory
Za hradbou doutná hořící město

Sto věží padá na žíhané domy
Sto věží nad kvádry, ze kterých zebe
Pás oken zazdil tašky střech do tmy
Pár trysek kreslí žíhané nebe
Štěrboholská/Jižní spojka, březen 2009
Adasyev Jun 2017
Za plotem v zahradě pár bývalých přátel
plameny k nebi šlehá

Západní slunce nad hrází
si do korun stromů sedá

Po břehu korzující dívka s harfou
a větrem zčeřená hladina s kameny a trávou.
Holá alej s pahýly.
Zastav se na chvíli.

Džungle v zámeckém parku
a jaro za oknem léčebny, z které se už nevrátíš, babi.

V suterénu dech vlhkých zdí a torza laviček v parku.

Lítost se právě probouzí,
minulost ukládá k spánku.
Jozef Vizdak Jan 2017
On píseň lásce mrtvé zpívá
Tak smutnou až měsíc pláče
A slunce v noci neusíná

Ona jak z ledového kamene oči
Upřené na sklenku vína
On na štěstí víc si nevzpomíná

Bílýma nedosažitelnýma rukama svýma
Pohladí mu tváře zčernalé
Jeho slza už ji nedojímá

A když odchází spočine v její náruči-
Sám ještě do noci světla nezhasíná
Kapka slzy, potok krve, koho vina ?
Translation:
He sings a song to dead love
so sad the moon cries
and sun can’t sleep at nights

With stone cold eyes
she gazes on glass of wine
he can’t seem to remember happiness

With white unobtainable hands
she strokes his blackened cheek
his tear doesn’t move her anymore

And when she leaves she rests in his arms-
alone into the night he doesn’t turn of the lights
a teardrop, river of blood, who’s fault?
#cz

— The End —