Submit your work, meet writers and drop the ads. Become a member
Dana Skorvankova Sep 2016
Ticho uvnitř
A z vedlejší místnosti
Hlasitý smích

Málo stačilo
Ztratit jediný den
Z těch všech sečtených

Zůstal jsi
U zavřených očí -
Světu venku neuškodit

Nezbývalo mnohé
Než zpod váhy kouře
Dech vysvobodit

Brána uvnitř
A zpoza stěn - veselí,
Hlasitý zpěv

Málo stačilo
Rozevřít hruď, poznat srdce
A uvidět krev.
Lidé se mě občas ptají, co cítím
a já se na nich v duchu usmívám úsměvem ztracených
Dana Skorvankova Aug 2016
Usedla jsem a chtěla jsem
Napsat něco silného a velkého
Ale jak jsem se zaposlouchala
Do bolestné hudby venku
To silné ve mně vyhaslo
A stalo se vším, co dokáže rozplakat -
Ztraceným úsměvem včera
Zábleskem vzpomínky dnes
A tak se vzdávám
A smutnější slova
Jsem jakživ nenapsala
Natož abych se je odhodlala vyslovit.

Nepřeju si nic než
Poslouchat tuhle hudbu
Přestože je hudbou bolesti
Nemůžu si pomoct,
Připomíná mi domov
A tak moc bych chtěla říci
Že to je naposled
Jenže to už jsem si mockrát slíbila
A tak se vzdávám
A smutnější slova
Jsem jakživ neřekla
Natož aby je někdo slyšel.

— The End —