"tmy" poems
Stínové divadlo, plátno bez mraků
Polibky paprsků chutnají mdle
Žně slunce, výstřižek kadeří prachu
Scéna se spalovnou na čelním skle
Tváře a vteřiny končí pod koly
Nad pěstí siluet vztyčené gesto
V stříbrném příboji plovoucí vory
Za hradbou doutná hořící město
Sto věží padá na žíhané domy
Sto věží nad kvádry, ze kterých zebe
Pás oken zazdil tašky střech do tmy
Pár trysek kreslí žíhané nebe
Jul 31, 2016
Jul 31, 2016 at 1:04 AM UTC
Cihlové stínadlo, divan bez prachu
Výhybky prskavců chutnají zle
Hne sumcem, vylíže střídavě bráchu
Semena s holbou na výkladním skle
Páry a mrdiny končí pod voly
Nad hrstí úliteb vítězné gesto
Stříbrné příbory v podpraží hulí
Za bradou dřímá horoucí těsto
Proč běží sádla na získané body
Proč běží pro kádry, ze kterých jebe
Pásovec zas dal hlavičku do tmy
Pár krysek sladí sžíravě sebe
Jul 16, 2017
Jul 16, 2017 at 4:26 PM UTC
Vítr si za tmy hraje s listy stromů,
kde ve zlato se tma otáčí
a peklo se mazlí s lidma domů,
kde samota líbá na oči.
S bodáky jehličí měsíc splývá
a podlaha pálí jako led,
do průrev střechy souhvězdí zpívá.
Taky můžeš jít spát naposled.
Kocour na uhel černý nocí **
a mrtvé maso by rád k ránu sněd
a nachové plachty z odplutých moří
se pnou vstříc pevnině smrti na dohled.
Vítr za tmy si hraje s vlasy stromů
a displeje ve tmě zazáří,
nebe se stáhlo do stínu lomů.
Chceš škrábat sny na bílém polštáři?
Jul 13, 2017
Jul 13, 2017 at 8:29 AM UTC