Submit your work, meet writers and drop the ads. Become a member
Adasyev Nov 2016
Jen z pramenů srdce
chtějí pít hlavičky labutí
i když je k tomu nikdo nenutí.

U břehů postýlek rozráží námrazu
myslí, že teplo je
pod hladinou odrazů.

Až jednou spočinou na břiše plejtváků
tak místo lásky
budou skloňovat čůráku.
Dana Skorvankova Nov 2016
Kdy už přestaneš bít
Zmatené a zametené
Pod práh lidskosti -
Srdce ve své skořápce

Ale co tluče zde uvnitř,
Není srdce mohutné
Není srdce pesimistu,
Je srdce prostě jen smutné
A to tak nějak znamená,
Že jednou najde duši
Své podobně čistou.
Adasyev Aug 2016
Lenka měla malou kapli
na dlažbě svojí ulice
Nad vlnitým baldachýnem
nebe praží do srdce

Lenka měla svoje srdce
a chodník svojí ulice
Litr krve za třicet korun
mění slzy ve vodu

Pod oltářem hmyzích stehen
víno těla, žihadel
Lenka měla malou kapli

a oči místo zrcadel
Smíchovské nádraží, 2009?
Dana Skorvankova Aug 2016
Vesmír sedmi dnů v týdnu byl už daleko
Daleko v nedohlednu

Dalekohled večerů do jiter
Zůstal stát nepozorovaně u postele

Jejíž plán v středě vesmíru sedmi dnů
Způsobil ono těžké uzavření srdce

---------------------------------------------------------
­*Daleko v nedohlednu
Vesmír sedmi dnů v týdnu byl už daleko

Zůstal stát nepozorovaně u postele
Dalekohled večerů do jiter

Způsobil ono těžké uzavření srdce
Přes jeho plán v středě vesmíru sedmi dnů
- Jako noření a vynáření z vody
Dana Skorvankova Dec 2016
Je to jak vystřižené z filmu
A scény jsou dlouhé jak rok
Ale ten režisér stojí támhle
Někde tak daleko
Jak by mohl vskutku rozumět
Příběhu těchhle dob

Když se poslední záběry točili
A že z tak mála vzniklo tolik ran
A to všechno odešlo, jak přišlo
Že nikdo toho nebyl svědkem
Tlačí mě to u srdce
Ale radši budu sám.
Dana Skorvankova Sep 2016
Ticho uvnitř
A z vedlejší místnosti
Hlasitý smích

Málo stačilo
Ztratit jediný den
Z těch všech sečtených

Zůstal jsi
U zavřených očí -
Světu venku neuškodit

Nezbývalo mnohé
Než zpod váhy kouře
Dech vysvobodit

Brána uvnitř
A zpoza stěn - veselí,
Hlasitý zpěv

Málo stačilo
Rozevřít hruď, poznat srdce
A uvidět krev.
Lidé se mě občas ptají, co cítím
a já se na nich v duchu usmívám úsměvem ztracených
Dana Skorvankova Dec 2016
Ať už jsem, kdo jsem, co já vím,

Víš, že nikomu na světě
                 nepřála bych být tak sám
Přesto všichni jsme sami
                 a jsme tady spolu

A housle hrají nám
                 do rytmu kroků
A doprovázeny
                 vlastním bitím srdce

Zanikají tóny ve vlastní hloubce.
Dana Skorvankova Aug 2016
Zastav se srdce
pokud mám jen díky tobě jít
a na vlastní rakev tak klinem přispět
prestaň bít
protože nemohu za tebou dál
a nemohu víc na smrt myslet.
Rovně za tebou a pak zas pozpátku.

— The End —