Hello Poetry
Submit your work and get some sparkles! Create free account
"slova" poems
Različite vizije u istom spektru riječi Gaslo ulično svjetlo i ljupka narnijska lampa Obasuti bijelim pahuljama i zagrljeni crnilom noći U pratnji borova ili uličnog pločnika S obzorom grada ili netaknute prirode Isti spektar riječi Sličan spektar boja Ali različite oči Različito zrcale Istih slova zvuk.
0
Apr 27, 2015
Apr 27, 2015 at 1:52 PM UTC
Puzzle
Chyť se mých křídel na zrncích písku slova jsou moře a já jsem vzduch Cesta vede tmavozeleným tunelem stromů a září zatím neškrtlo sirkami hodin o hřebínky vln. V eternitu střech a vybledlých korunách domů jsou kalná podkroví a u zahalených břehů nahá samota mladých leseb a přehřátých starců zkalená do němoty modrého dne. Než plíce jehličnaté noci naposledy vydechnou do jílovitého ramene oxidující pískovec fasády léta a září škrtne o hřebínky v trávě nad závity stébel a sedmikrásnými stvoly se ponesou otáčky kol a šelestění kloubů od stolů a slunečníků u silnic. Děti pak pošlou matky na březové ostrovy hledat věčná napajedla a hejna dronů rozhodí svoje sítě mezi souhvězdími aby na sítnici zachytily bronz milenců a v nekonečně krátkém čase sestrojily triangulaci neopakovatelného z kterého není návratu.
0
Sep 12, 2016
Sep 12, 2016 at 8:37 AM UTC
Tady
Ano, ty poslední tóny, vždycky ty nejvíce vzad, to ty si s náma pohrávají, pro ně jsme lehký jak peříčka.. .. A na vše pozdě je, přestože sotva padla tma.
0
Feb 6, 2017
Feb 6, 2017 at 2:09 PM UTC
Lehkost slova pravda
brane mu pesme da piše u srce krastaču mu nasadili prste mu lepljivom svilom spojili u noge sačmom gađali iz očiju sve mu suze isisali eno ih gde suva leže nisu više ni tako zelena u uši mu ptičji izmet nagurali i na čelo žig iz sna prijatelje mu isterali umesto njih strašno zlo osanotvorili samo su se smejali ponekim udarcem u kičmu ga budili dok je nem tumarao po svetu u pesme su njegove duvan motali ili bi slova izvitoperili takve na čitanje davali brane mu život brane mu da diše
0
Apr 17, 2015
Apr 17, 2015 at 5:05 PM UTC
nem
Usedla jsem a chtěla jsem Napsat něco silného a velkého Ale jak jsem se zaposlouchala Do bolestné hudby venku To silné ve mně vyhaslo A stalo se vším, co dokáže rozplakat - Ztraceným úsměvem včera Zábleskem vzpomínky dnes A tak se vzdávám A smutnější slova Jsem jakživ nenapsala Natož abych se je odhodlala vyslovit. Nepřeju si nic než Poslouchat tuhle hudbu Přestože je hudbou bolesti Nemůžu si pomoct, Připomíná mi domov A tak moc bych chtěla říci Že to je naposled Jenže to už jsem si mockrát slíbila A tak se vzdávám A smutnější slova Jsem jakživ neřekla Natož aby je někdo slyšel.
0
Aug 1, 2016
Aug 1, 2016 at 6:17 AM UTC
A tak se vzdávám
Rok co rok čekají na nový konec po němž se dá začít znova. I když nic se nezmění předsevzetím začátků je popřít všechna slova.
0
Nov 24, 2016
Nov 24, 2016 at 11:15 AM UTC
*** (možná blbost)