"nebi" poems
Měsíc bdí na nebi šumícím
a noc modrá je jak krev,
někde v dáli jsou ješteři v ulicích,
za plátnem ozývá se řev.
Jul 25, 2018
Jul 25, 2018 at 7:33 PM UTC
Je jedna adresa na vrchu nebe,
kam jednou doručí
mě, možná i Tebe,
ale je jedno místo o dost blíž zemi,
kde topí zadarmo,
kde nejsou peníze,
tak jako v nebi.
Tam někde nahoře máš výhled shůry
a můžeš tam potkávat
nebeské můry,
ale tam někde dole Ti shoří křídla
a žízeň uhasí
jen podzemní vřídla.
Je jedna adresa na vrchu nebe,
kam jednou pošlou
můry i Tebe,
ale je jedna adresa o dost níž k zemi,
kde vaří zadarmo,
kde nejsou stravenky,
tak jako v nebi.
Tam někde navrchu jsou nebeské kůry
a andílci z KFC
maj' křidýlek fůry,
ale tam dole pod zemí jsou kosti bez stehen
a duše tam nespravíš
jediným stehem.
Je jedna adresa na vrchu nebe,
kam jednou doručí,
co zbyde ze mě,
ale je jedno místo lehce nad zemí,
kde život se v prach
pro jednou změní.
Jun 4, 2018
Jun 4, 2018 at 12:56 PM UTC
Padal jsem podzemní přírodou
do mrznoucích niter
kde nikdo nebyl,
alejí rtuťových výbojek
spěchal jsem naproti
černému nebi.
"Zvířata zalezla dovnitř
a zvířata vylezla ven,
vsaje krev kámen dřív
než nůžky ohlásí den?"
Spěchal jsem podzimní přírodou
do města mlh
kde nikdo z vás nebyl,
zástupy jiter řinčely
po osmé
a po sté se skrývaly hřeby.
"Mumie zalezlá uvnitř,
mumie žene mě ven,
pomalí ptáci na kostkách
a mezitím tuhnoucí krém."
Hledal jsem pobřežní cestu
v inverzi jitra
kde jako bych nebyl,
s duší a bez duše
křižoval město
zdarma jak úplný debil.
Jul 28, 2017
Jul 28, 2017 at 9:17 PM UTC
Za plotem v zahradě pár bývalých přátel
plameny k nebi šlehá
Západní slunce nad hrází
si do korun stromů sedá
Po břehu korzující dívka s harfou
a větrem zčeřená hladina s kameny a trávou.
Holá alej s pahýly.
Zastav se na chvíli.
Džungle v zámeckém parku
a jaro za oknem léčebny, z které se už nevrátíš, babi.
V suterénu dech vlhkých zdí a torza laviček v parku.
Lítost se právě probouzí,
minulost ukládá k spánku.
Jun 27, 2017
Jun 27, 2017 at 5:09 AM UTC