Šest tisíc mil asfaltu a prachu.
Kolik tisíc chlapů vydalo se na tu cestu?
Už dobře poznáš tu hranici strachu,
když blížíš se k proklatýmu městu.

Tam lidi neznaj slitování
a ženský neznaj lásku,
a ty proto nad svítáním
nosíš ocel na opasku.

A tak jedeš dál,
možná najdeš svoje sny.
Seš silnice král,
ale štvou tě pouštní psi.

Snad až si jednou spočineš
na lůžku z kapradin a mechů,
doufám, že pak nalezneš
klid hvězd, co ti poskytujou střechu.