"kdo" poems
Kdo jsou ty tváře, které zůstaly v nás
kdo jsou ty lidi, po kterých slyšíme hlas
v ozvěnách míst, kde byli jsme spolu
v ozvěně místa, kde nikdy nebudou znovu.
Kde jsou ty tváře, po kterých slyšíme hlas
kde jsou ty tváře, které vymaže čas
na fotkách míst, kde nikdy nebudem spolu
na fotce místa, kterou děláme znovu.
May 28, 2017
May 28, 2017 at 7:27 PM UTC
Ten, kdo chtěl dojít ke konci,
aby na tom byl líp než na začátku,
a zjistí,
že když došel ke konci,
je na tom hůř než na začátku,
je na tom hůř než na začátku.
Jul 7, 2018
Jul 7, 2018 at 1:58 PM UTC
Jedno slunce vládne všem,
feťákům i snům šelem.
Jedno slunce vládne nám
a shoří v něm každý trám.
Jedno slunce vládne výš,
uhoří v něm kočka, myš
Vypaří se zuby s hubou,
pokud v našich nějaké zbudou
Vypaří se moře, tváře
a panenky od oltáře
Odpaří se tíha, směr
a životy na úvěr
Vypaří se ženy, svišti
a jejich děti na parkovišti
Nic nezbude po školách
a světlo bude šířit strach.
Jedno slunce vládne teď
a roste po něm každá sněť.
Jedno slunce pravdu zná
a nikdo jiná nepozná.
Jedno slunce má svou noc.
Kdo mu přijde na pomoc?
Jun 27, 2017
Jun 27, 2017 at 5:01 AM UTC
Opice opice vřískaly vztekle:
"KDO SI Z NÁS, KDO SI Z NÁS NA ZADEK SEDNE?"
Vřískaly opice v noci i ve dne,
obtisky zadků jim zůstaly v sedle.
Vřískaly opice v kanclu i autech,
skákaly ze stromů s úsměvem na rtech.
Skákaly ze stromů holých jak skála,
jež po těch stromech teď na místě stála.
Marně si opice lízaly zadky,
co jednou sežraly nejde vzít zpátky.
Mar 8, 2018
Mar 8, 2018 at 11:17 AM UTC
Ať už jsem, kdo jsem, co já vím,
Víš, že nikomu na světě
nepřála bych být tak sám
Přesto všichni jsme sami
a jsme tady spolu
A housle hrají nám
do rytmu kroků
A doprovázeny
vlastním bitím srdce
Zanikají tóny ve vlastní hloubce.
Dec 18, 2016
Dec 18, 2016 at 5:11 PM UTC