Vítr si za tmy hraje s listy stromů,
kde ve zlato se tma otáčí
a peklo se mazlí s lidma domů,
kde samota líbá na oči.

S bodáky jehličí měsíc splývá
a podlaha pálí jako led,
do průrev střechy souhvězdí zpívá.
Taky můžeš jít spát naposled.

Kocour na uhel černý nocí hoří
a mrtvé maso by rád k ránu sněd
a nachové plachty z odplutých moří
se pnou vstříc pevnině smrti na dohled.

Vítr za tmy si hraje s vlasy stromů
a displeje ve tmě zazáří,
nebe se stáhlo do stínu lomů.
Chceš škrábat sny na bílém polštáři?