"dech" poems
Až se tu noc začne krátit
a živí budou přibývat
necháme doma, co nejde vrátit
a půjdem se v noci milovat.
Dech z ledu a kamenů
s morénou probdělých snů
roztaje v plamenech
uvnitř Tvých rtů.
Dec 21, 2016
Dec 21, 2016 at 11:34 PM UTC
Za plotem v zahradě pár bývalých přátel
plameny k nebi šlehá
Západní slunce nad hrází
si do korun stromů sedá
Po břehu korzující dívka s harfou
a větrem zčeřená hladina s kameny a trávou.
Holá alej s pahýly.
Zastav se na chvíli.
Džungle v zámeckém parku
a jaro za oknem léčebny, z které se už nevrátíš, babi.
V suterénu dech vlhkých zdí a torza laviček v parku.
Lítost se právě probouzí,
minulost ukládá k spánku.
Jun 27, 2017
Jun 27, 2017 at 5:09 AM UTC
Dnes v noci si povídám
S milou slečnou
S mou Samotou
A někde tam ve tmě
Cítím její přerušovaný dech
Říkám jí:
*'Nikdo se ke mně nehodí
A já k nikomu nepatřím'*
A ona mrká na znak souhlasu
Po chvíli odpovídá:
*'Jo, tak jsem to pro tebe
vždycky chtěla.
Vždyť víš,
Že má víra je ta nejsilnější.'*
Tiše si budem šeptat
Takhle až dlouho do noci
Až dlouho dokud jedna
Po druhé neusneme.
Sep 8, 2016
Sep 8, 2016 at 2:01 PM UTC
Ticho uvnitř
A z vedlejší místnosti
Hlasitý smích
Málo stačilo
Ztratit jediný den
Z těch všech sečtených
Zůstal jsi
U zavřených očí -
Světu venku neuškodit
Nezbývalo mnohé
Než zpod váhy kouře
Dech vysvobodit
Brána uvnitř
A zpoza stěn - veselí,
Hlasitý zpěv
Málo stačilo
Rozevřít hruď, poznat srdce
A uvidět krev.
Sep 21, 2016
Sep 21, 2016 at 2:19 PM UTC
Netoužil pozorovat okolní svět,
Chtěl projít a třeba jen konec
Se dovědět.
Kosti živých mrtvých překračuje s neláskou,
Dech se mu zrychluje
S rostoucí otázkou.
Sep 16, 2016
Sep 16, 2016 at 10:00 AM UTC