Submit your work, meet writers and drop the ads. Become a member
Feb 2017
Ano, ty poslední tóny,
vždycky ty nejvíce vzad,
to ty si s náma pohrávají,
pro ně jsme lehký jak peříčka..

.. A na vše pozdě je,
přestože sotva padla tma.
Alespoň teď vím,
že už nic horšího, než pravda není.
Mé oči jsou odekryté
a horšího víc nespatří
(ruce se mi ještě třesou)
a všechno se opakuje
v kruzích přibližuje se a předtím vzdálí,
a všechno se opakuje
čím dál zajdeš,
tím míň.
Dana Skorvankova
Written by
Dana Skorvankova  21/F
(21/F)   
1.4k
       Adasyev and Dana Skorvankova
Please log in to view and add comments on poems